Jediná jasná přímka,
jediný směr je teď jen pachuť zmaru
a v temných zákoutích se celá města
halí do sametu tmavšího než čerň.
Jen vodorovná přímka
tesaná do mramoru
jak chladné sklála
sípění životů nás všech
jak místa kam snad odcházejí
světla zpod víček
když nemůžou už ráno ulpět
na bilých nemocničních zdech
Co vidí oči, jimž navždy spadly brýle,
když jediné, co zbylo z nich je
vodorovná linka
nekonečná chvíle
19/1/2012
Žádné komentáře:
Okomentovat